Iluze pro Slavomila

29. března 2018 v 19:57 | Maglaiz |  Imaginarius
"Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!"






"Hodně citlivé zařízení. Docela bych rád poznal tu chytrou hlavu, která to zkonstruovala," zabručel přes své hlodáky pochvalně velikonoční zajda.
"Tvé přání budiž ti splněno," náhle z druhé strany oné ohnivé místnosti zaskřehotal cizí hlas.
Na okamžik se Paschovi leknutím zastavilo srdce. Nastražil své dlouhé uši a baterkou zamířil k místu, odkud hlas zazněl. Byl tam jen další vchod patrně vedoucí do další zpropadené pasti, ovšem to Pascha jen odhadoval. Tma. Nikde nikdo. Nikdo a nic. Jen já a tma. Zajíc nespokojeně zamlaskal. Dostal neodbytnou chuť něco ohlodat. A rozžvýkat. To se mu vždycky myslelo lépe a zvláště teď by potřeboval veškerý svůj fištrón, když se zdá, že začíná mít slyšiny. Svěsil ruku třímající baterku, jejíž světlo nyní ozařovalo zajdovy chlupaté zadní nohy.
"Prober se, seš tu ssám," zavelel.
"Dovolil bych si odporovat, příteli," ozvalo se opět skřehotání. Reflex Paschově ruce zavelel namířit na totéž místo kuželem světla, už už se blížil, když tu... "Ne! Nemiř na mě!" Zajíc ztuhl a světlo se zastavilo přibližně ve výši jedné stopy. Z míst, kde již baterka svými silami a žádost toho hlasu nedovolily vnést poznání, visely nedbale navrstevné cáry hadrů, z nichž jakoby náhle vyrůstaly vrásčité vetché zablácené nohy.
Velikonoční zajda nevěřil vlastním očím, nakonec se však rozhodl, že přistoupí alespoň na chvíli na svou psychologickou hru, tedy alespoň do chvíle, dokud nebude nebezpečná, a optal se své halucinace: "Tso jsi sakra zač?"
"Na filosofické otázky není čas. Ach, tak," dovtípil se tajemný hlas, "Jsem ten, koho jsi chtěl poznat."


Dobrý večer dámy a pánové,
vítám vás po dlouhé době u nové Iluze. Poněkud jsem se bála, že ta dnešní Iluze vůbec nevyjde, jelikož mne zlobilo nejen vkládádní obrázků, ale i samotné ukládání článku a přihlašování na blog.cz. To se samozřejmě občas stává, ale vzhledem k "pravidelnosti" Imaginaria je to jižž velice trapné, že v době, kdy se konečně poštěstí Iluzi stvořit a vydat, ji brzdí právě technické problémy. Jak smutné! Ovšem konec s lamentací a s chutí se vrhněme na onen dnešní, ehm, skvost vliv mého ega je čistě náhodný.






Dnes jsem si pro vás připravila dvě hudební Iluze. První z nich jste mohli zaslechnout na letošní slavnosti u příležistosti ukončení zimních olympijských her v Jižní Korei. Jambinai spojuje zvuk tradičních korejských hudebních nástrojů s jistým druhem metalu a vznikají z toho vskutku působivé kousky.



Jsem si plně vědoma omezeného množství lidí, jimž se líbí metal natož ještě "experimentální "metal. Proto uvítejte druhou hudební laskominu. Domnívám se, že představovat Aidriena je už poněkud zbytečné.




Svátky mají jednu velkou výhodu - většinou během nich nikdo nic po vás nechce. Zůstaňme při této tradici a dnes nehádejme.

V červenci jsem přišla o veškerá data, tudíž bych byla ráda, kdybyste pro jistotu zkontrolovali, zda údaje v tabulce korespondují s vašimi vlastními záznamy o činnosti v rámci Imaginaria.


Výzva všem:

Pokud máte nějaký návrh, připomínku, jste s něčím nespokojeni nebo spokojeni ohledně Imaginaria či Klubu Snílků, prosím, dejte nám to vědět buď zde v komentářích, na facebookové stránce, nebo na klubový e-mail. Předem děkujeme za všechny podněty a upozornění. Jsme také jenom lidé a chybujeme.





Odkazy, řádně označené, na své Iluze prozaického, básnického či úvahového charakteru, uctivě prosím, račte vkládati do:




Báječný konec března a úchvatný duben vinšuje
vaše tetka Maglaiz


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama