Červenec 2016

Principia - Dvacátá pátá výprava

26. července 2016 v 8:00 | Dragilia |  Principia
Milí Snílkové,

přišlo volno a parádní horka. Doufám, že se pořádně chladíte, abychom vám s draky novou hádankou nepřehřívali závity.
Na prázdniny však pro vás slačna Principia připravila hned dvě překvapení - prvního z nich se dočkáte už za týden. A druhé? Však uvidíte.

Vzhledem k minulému bezfanfárovému začátku si to dnes vynahradíme a troubit budeme o sto sedm. Za Dvacátou třetí výpravu si ji totiž svojí zaslouží:

Aerosol, Veruce, Pufflie a Holoubek


A kdo odhalil cestu k odpovědím při Dvacáté čtvrté výpravě? Fanfáry zní opět pro:

Pufflie a Holoubka



Iluze pro Děpolda

1. července 2016 v 22:06 | Maglaiz |  Imaginarius
S chrabrým Thibaudem se báti nebudem.

[]


Když za nimi zaklaply dveře, dívka se zhroutila do ušáku, rozhodila ruce, porozhlédla se po pokoji a prohlásila: "Na to, že jsme psanci, to ujde, co?"
Imaginarius se ještě jednou okolo sebe rozhlédl, spojil ruce za záda, přitakal "Vskutku," odmlčel se, jako by si promýšlel nadcházející slova, "Ale proto jsme sem nešli, pokud vím."
Chilias se na okamžik zamračila, avšak náhle se veškeré cumulonimby rozplynuly pod tíhou vidiny sladké náhrady za kapitánovu přímočarost a dívka si do úst nacpala dvě velké čokoládové pralinky. Mezi žvýkáním a neetickým a neestetickým mlaskáním trhaně vyčetla Imaginariovi nediplomatické jednání. "Jak chceš, já chtěla být zdvořilá. Kdo měl přístup k astrolábu?"
Po kapitánových zádech si to začínal rejdit pramínek nervózního potu. "Ehm... já, mí pobočníci a pak asi zbytek posádky... nikdy jsem svou kajutu nezamykal."
Dívka se očividně bavila, jelikož přehodila nohy před opěradlo určené ruce a při konzumaci třešní v karamelu zaklonila hlavu. "Ještě se zeptám jinak, starouši," oznámila. "Kdo oplývá takovým fištrónem, aby byl schopný ten astroláb vyřadit z provozu tímhle?" optala se a z kapsy kalhot vytáhla tenký proužek kovu s od sebe rovnoměrně odsazenými čárkami.
Imaginarius ihned poznal, že se jedná o alhidádu - posuvné pravítko, které slouží k měření vzdáleností.
Chílias pravítko astrolábu odhodila směrem k Imaginariovi bez zájmu na tom, zda jej kapitán zachytí nebo ne. Alhidáda dopadla kapitánovi k nohám a Imaginarius se odtáhl, jako by ta malá věcička byla něco živého a usilovala mu o život.
"Fakt pěknej kousek. Všechno v pořádku až na to, že každá jednotka je jinak vzdálená. Sice jen o milimetr, dva, že se to pihým okem nepozná, ale v navigaci to nadělá pěknou paseku," prohlásila Chilias a ani jednou se nepodívala na bledého a potem zbroceného kapitána. "Voba víme, že todle moh vymyslet a vyrobit jen jeden jediný člověk z celý tý tvý posádky."
"Chilias..." zasténal kapitán. V tom jediném slovu se ukrývala ohromná prosba podmalovaná smrtelným děsem.