Duben 2016

Iluze pro Walburgu

30. dubna 2016 v 22:08 | Maglaiz |  Imaginarius
Filipojakubská noc má zvláštní moc.

[]

Poslední chrápající Dalekozraký byl vytáhnut z tunelu. Kolem praskajícího ohně v krbu nerušeně oddechovali zbylí Dalekozrací a členové posádky si vroucně tiskli ruce s muži v tak nuzném ošacení, že odít se v něj by bylo stydno i Paku Věchýtkovi. Nakonec i sám kapitán spatřil větší místnost obloženou dřevem s umně postaveným krbem, rozlehlou knihovnou a několika starožitnými stoly, na nichž tu byly vzácné tisky, tu zase spousta lejster s kalamářem a starými dřevěnými redispery a onde zase spousta drobných přístrojů, ozubených koleček, kladíveček, pinzet, lup a drátků. Za stolem s oním kovovým haraburdím seděla Chilias, obočí svraštělé, vážná tvář a oči probodávající každého ostřím podezření. Když si uvědomila, že se její pohled zapíchl do kapitána Imaginaria, vstala. Arcturovi se její výraz nelíbil a už vůbec ne to, že se k němu blížila. Z Chilias čišela předzvěst špatných zpráv a sám nevěděl, jak má informovat o osudu velikonočního zajdy Paschy.

"Musím s tebou mluvit, kapitáne," pronesla značně chladně Chilias a odmlčela se. "O samotě," dodala a pokynula Imaginariovi, aby ji následoval.


Kontrola čtyřicátá první

28. dubna 2016 v 1:58 | M. Phoenix |  Repetitio
Milé snílkovstvo,

dnes se přesvědčíme, že ne vždycky to musí být o červeni a o výtkách, dnes tu máme naopak celou řádku blogerů, kteří si to svoje jedou pěkně v rámci pravidel a nelze je než chválit.

Pokud by vás zajímalo, proč ta stručnost v hodnocení, je to hlavně proto, že se většinou jedná o snílky letité, tedy takové, kteří s námi už letí hodně dlouho a kontrolám už byli vystaveni mnohokrát. Jelikož si drží svou laťku, nemám moc co nového k nim dodávat a opakovat se nemám v lásce. Určitě to není tím, že bych ten článek psala na koleně a odflinkávala to :)

Toužíte-li dobrovolně po kontrole a zdrbání vašeho blogu, přihlašte se nám směle jako dobrovolník na klubový e-mail klub.snilku@email.cz.


Principia - Dvacátá druhá dračí výprava

26. dubna 2016 v 20:00 | Dragilia |  Principia
Zdravím Snílkové,

vyhlížíte už netrpělivě další indicie? Nebojte - vaše zvědavost bude vbrzku ukojena.

Nejprve je však potřeba provětrat pár dechových nástrojů. Fanfáry dnes zaznějí na třikrát. Pro:

Veruci, Vlastu a Holoubka


Téma týdne 04 - Konec světa

25. dubna 2016 v 10:06 | Dragita |  Téma týdne
Pilný snílek


Iluze pro Olympii

15. dubna 2016 v 18:31 | Maglaiz |  Imaginarius
Multitudo canum mors leporis.

[]

"Běžte rovnou za čumákem!" křičel velký zajíc na prchající posádku před ním.
V čele dlouhé stonožky svižně kráčel kapitán, kterému se v levém uchu blyštěl kovový cvoček, a svítil před sebe hornickou lucernou. Provazem k němu byli připoutáni Dalekozrací a kuchař Vínečko. Celého hada uzavírali poněkud se ploužící bratři Hernajs a Kurňajs. Až daleko za nimi byl Pascha a pomocí výbušných velikonočních vajíček likvidoval improvizované trámoví podpírající strop tunelu. Vraťme se však k pobočníkům.
"Já ti nevím, Helmbrechte," kroutil blonďatou hlavou Kurňajs.
"Tisíckrát jsem tě žádal, abys mi tak neříkal, Cmrndoši," vyčítal Hernajs, "A jak nevíš? Už jsi snad zapomněl na Palissandru a Melanchólii?! To, co ti a mně provedl, to si zasluhuje odplatu. Chce to zasáhnout do citlivého místa!"
"Jenomže jak? A vůbec, vždyť vůbec nevíme, co to citlivé místo je!"
"Právě proto chci, abys vlezl do jeho kajuty a porozhlídl se tam."
"Já?!"
"Udělal bych to sám, Cmrndoši, ale ty jsi nenápadnější. Nikdo si tě nevšímá, kdežto na mě furt civí ten trpajzlík jako pes."
Náhle se celý tunel otřásl a strop se počínal sypat.
Imaginarius se dotkl cvočku v uchu a otázal se: "Tohle je normální?!"
Z cvočku se ozval značně zkreslený Paschův hlas. "Vůbec ne! Zelení na nás poštvali kany. Přerostlí čokli s trochu vyšším IQ než má tvá bota. Trochu je zdržím, ale vy byste měli hejbnout prdelí. Vodpočítej dvě stě kroků a skoč, nebo vlítnete do špajzu starýho Jezevce. A to byste byli ještě ve větším průseru než ste teď."
Kapitán zavelel, aby byli probuzeni Dalekozrací, pak ještě jednou stiskl cvoček v uchu. "Můžeme nějak pomoct?"
"Na blbý votázky není čas! Vypadněte vodtud a fofrem! Hej, vy uslintaní vořeši, todle není váš rajón! Jaký lehni a nohy vod sebe?! Nesnáším psy!"
Imaginarius ještě stihl poděkovat, než se spojení přerušilo a zazněl ohlušující výbuch. Do zad pobočníků se opřela tlaková vlna, která je odmrštila naneštěstí tak šťastně, že se ocitli u Dalekozrakých, ovšem to nebylo jediné dobrodinní, jaké napáchala. Mimo jiné i strhla strop a zemina tak oddělila posádku Aberratia od kanů.



Vyhodnocení velké březnové kontroly (ne)aktivity 2016

9. dubna 2016 v 22:41 | M. Phoenix |  Repetitio
Velevážení snílci,

měsíc utekl jako voda a ke zjištěným neplechám z letošní velké kontroly neaktivity se bohužel nikdo nevyjádřil, a to ani ti, v něž jsem vkládala velké naděje a doufala, že se nějak ozvou, vysvětlí, ožijí O.o Ani ťuk.

A tak mi nezbývá než pokrčit rameny, povzdechnout si a s následujícími se rozloučit. Jediná Dragell dostala minule Opatrně, a proto má ještě další měsíc na zprávu, u zbytku nelze než doufat, že až se jednou proberou z velmi dlouhého zimního spánku a zjistí, že už nejsou mezi námi, zase se šupem přihlásí. Mnozí z nich byli našimi členy úctyhodně dlouho, a tak nezastírám, že mi jejich jména budou v tom seznamu chybět. Ale k čemu je takový seznam, když na něm půlka blogerů už ani nebloguje, žeáno.

Zjistíte-li, že jste se tu ocitli neprávem, neb jste si například už dávno zažádali o změnu adresy, my jsme vám ji třeba dokonce už schválili a jen jsme na to zapomněli, ozvěte se neprodleně do komentářů nebo na klubový e-mail. Jsme jen lidi a nezbedný šotek si dal před pár týdny pořádně záležet, aby nám zamotal hlavu, takže stát se mohlo cokoli. Za případnou křivdu se omlouvám, ale snad se mi podařilo dát ten seznam do kupy tak, aby tam žádná nebyla a všechno bylo tak, jak to má být.

Příjemný den všem zbývajícím aktivním snílkům přeje M. a děkuju vám za to, že tu s námi jste :) Bez vás bychom tu totiž nebyli my.


Principijské líhnutí - Dopis drakům (m.)

5. dubna 2016 v 5:00 | M. a Dragilia |  Principia
Drazí Snílkové,

před týdnem jsem slibovala, že vám dnes představím první příspěvek k Líhnutí. M. pojala představování autorky jako otevřený dopis drakům. Tematicky se na její blog (prý) nehodí - proto ho exkluzivně dostanete pouze zde.

Pokud byste se chtěli ucházet o dalšího dráčka z Líhnutí (dle omezené nabídky jsou k dispozici už jen dva), kreativitě se meze nekladou. Portrét? Oslavná báseň? Vše je dovoleno. Jen, když se z toho draci dozvědí o novém a zajímavém autorovi či autorce!


Ale teď už je na čase přestat povídat a svěřit slovo samotné M.

Prozatím se loučí
Dragilia


Iluze pro Veleslava

2. dubna 2016 v 19:33 | Maglaiz |  Imaginarius
Na mokrý duben - suchý červen.

[]

Temné, vlhké a studené vězení s vlastním okýnkem, mříží a denním přídělem čerstvých krys připravených bezdůvodně kousnout. Tak takové místo by nyní Imaginariovi a jeho posádce připadalo jako útulný pokojíček v rodinném penzionu v malém přímořském městečku. A to prosím ani sám kapitán netuší, co je to rodinný penzion.
Namísto hliněné podlahy zde spíše byl ráj pro každého hrnčíře. Však se také Věchýtek již notnou chvíli pokoušel z onoho blátíčka uplácat čajový servis. Zatím zůstal pouze u podšálků, které se okamžitě vrátily do podoby neforemného hnědošedého cosi. Pokud by tedy Věchýtek na danou věc mohl vidět. Problém kobek bez okna je ten, že většinou je v nich značná tma, a tak vše lez zkoumat pouze rukama, nosem a nebo jazykem, ovšem to byste museli být zoufalí, abyste se jali okolí ochutnávat a bylo vám již víc jak šest let. Nebo jste kuchař Vínečko a dostali jste opileckou "žravou".
Kdybychom rozsvítili, a to bychom rozhodně neudělali, pokud bychom si chtěli zachovat psychické zdraví, spatřili bychom v jednom rohu hromadu spících Dalekozrakých a po zbytku obvodu cely zoufalou posádku s hlavama v dlaních. Mohli bychom se začít ptát, kdepak se nám poděla Chilias. Inu, to bychom se tedy museli vrátit ve vyprávění zpět, což neučiníme.
Imaginarius na rozdíl od zbytku posádky, která se raději uchylovala k optimismu, než aby definitivně ztratila rozum z bezvýchodné situace, se rozhodl poradit sám se sebou. Válečná rada složená z několika Imaginariových já si přehrávala mnoho scénářů, jak nejlépe se dostat z vězení. Problémy však činilo hned několik zřejmých faktů: 1) neznalost místa, 2) neznalost počtu a pozic nepřítele, 3) celková neznalost nepřítele. Což byly zásadní údaje, bez nichž veškeré strategie působily jako fantazírování dospívajícícho grafomana.
Náhle se zachvěla podlaha. Skrz hlínu prosvítalo žluté světlo a mohutnělo. Nakonec půda zcela zmizela a světlo zaplavilo celou kobku. Když se kapitánovým očím podařilo přivyknout, nebyl jeho mozek schopný příjmout to, co mu předkládaly zprávy z tyčinek a čípků. Kužel světla vycházel z lucerny lemované zaječíma ušima.
"No konečně sem vás našel!" zvolalo světlo, "Tak honem, honem, ať jsme pryč."
Na výzvu okamžitě zareagovali oba pobočníci Hernajs a Kurňajs.
Imaginariovo velitelské já okamžitě utnulo veškeré filosofické debaty na téma, zda zaječí uši jsou oční klam či realita, a donutilo ústa a hlasivky k pohybu. "Zadržte! Kdo jste a proč nám pomáháte?!"
"Tak za prvý vás mám pozdravovat vod Chilias, staříku, a za druhý jsem Pascha." Světlo těkalo z jedné stěny cely na druhou jako by něco hledalo a poté se překvapeně ozvalo: "To neznáte Velikonočního zajdu?!"