Iluze pro Leonharda

6. listopadu 2015 v 18:35 | Maglaiz |  Imaginarius
Kdož nemocen na těle či na duchu.
Či ve vězení neprávem zván "Zloduchu!"
Padni na kolena s podkovou na prsou
a v modlitbě skrop Liénarda slzou


Kapitán se podíval za ukazujícím dívčiným prstem. S úžasem zíral na svou milovanou loď. Vlastně jenom na její příď, protože záď byla ponořena do koruny stromu. Proč jsem si Aberratio nevšiml už dříve? Byla tam vůbec? Od setkání se svou velitelkou a následném probuzení na této planetě si Imaginarius všiml, že ztratil jednu ze svých velkých schopností. Vnímat své okolí. Jako by se nemohl dost dobře soustředit na věci jako na souhrn jednotlivostí. Ztěžka vydechl. Věděl, co to znamenalo. Byla to cena za vyřčené přání. Když si poprvé u paní Sophie přál, myslel si, že cenou za chtění více než tří přání je porouchané astrolabium. To byl však trest za hamižnost. Přání zaplatil svou sílou. Ta záhadná nemoc, která ho sužovala mnoho dní, mu vzala jeho legendární sílu a mrštnost. Ostatně kdyby ji měl, ten strom by se ho dnes ani nedotkl. Cítil se oloupen. Přání mu zase ukradlo kus jeho samotného. Náhle se v kapitánově mysli ozval hlásek mladého Arctura. "Co když tě Sophie podvedla? Co když chce, abys co nejrychleji vyplýtval svá přání a přitom tě zbavila kapitánského klobouku? Co když chce, abys vypadal jako packal a ty dvě hyeny se dostaly na tvé místo?"
"Hej! Staříku, na něco se tě ptám!" mladého Arctura zaplašil Chilin hlas.
"Cože?"
"Povídám: támhleta loď je tvoje, že?"
Imaginarius v odpověď přikývl, na víc neměl síly a ani chuť. Trápilo ho, že se zase na scénu vrátil ten malý pitomec. Jak si vůbec dovoluje takhle hovořit o paní Sophii?!
Chilias nevěnovala pozornost kapitánovu znovuzamyšlení a spustila: "No to mě podrž! Takže tys spadl v tý bublině s těma dalšíma chlapa, co? A máte fakt divnou loď. Kde ste ji schrastili? Takový křápy se už dávno nedělaj. Ta musela stát majlant. Se vůbec divim, že ste se s tim pokoušeli lítat. Dyť ta rachotina musela zákonitě kiksnout ihned po startu. A vůbec jakto, že vám motor vůbec škytnul? Já se z toho picnu! Hele, ale jako fakt, nejsem pako, ale jako jak ten motor vrní? Je to něco jako na způsob bručivěda, nebo to řve jak můj fotr, když mě přivedou zelení? Ne, počkej, ten rachot asi neznáš. Jak bych to... si představ výbuch sopky s elektrickou bouří a řvaním úplně mega velký sirény. No, to je jako když se můj fotr teprv nažhavuje. Jemu totiž vynechávaj svíčky kvůli tý čůze a dost mu z toho kape na karbid."
Arcturovi šla z těch řečí hlava kolem a ačkoliv se již během této slovní kadence několikrát snažil monolog přerušit, byl neúspěšný. Rozhodl se proto porušit pravidla etikety, vrhl se na dívku a dlaní ji zacpal pusu s výkřikem "Ticho!".
Chilias vypoulila oči, ale pod dlaní nepřestala žvatlat. Náhle se vymrštila její pravá noha a zamířila si to rovnou mezi kapitánovy nohy. Imaginarius tento pohyb sice zaznamenal, ale už nestihl zakročit.
A tak nyní můžeme spatřit hrdého kapitána v té nejponíženější poloze, jaká jen může muže postihnout. Chilias nelenila a okamžitě se k Imaginariovi naklonila.
"Sakra! Promiň. To ten reflex. Fakt to nebylo chtěný," během řeči však namísto útrpného výrazu na kapitána cenila zuby a syčela pod náporem těžko zadržitelného smíchu.
Jakmile trochu opadla ta nesnesitelná bolest, Imaginarius si vzpomněl, na co se chtěl prve dívky zeptat. Ještě klečící na všech čtyřech ze sebe vysoukal onu otázku: "Když jsi nás viděla padat, proč jsi nám nepřišla na pomoc, nebo pomoc nepřivolala?"
Chilias se narovnala a dala pravici v bok. "Hele, když člověk vidí asi dvacet chlapů snášejících se z nebe v bublině, před kerou praskají větve i vzteklým dubům, tak spíš kouká nekoukat," rozhlédla se kolem sebe a dodala. "A ty by ses měl doválet a jít pro ty svý kamarádíčky, abysme byli u lodě co nejdřív."


ANKETA POD ČLÁNKEM


Dobrý večer vážení a milí,
jste srdečně zváni k další Iluzi a bude mi neskutečným potěšením vás opět touto krajinou snů provést. Je pátek, začíná víkend, a tak si můžeme alespoň pro dnešní večer dovolit si se zastavit. Uvařte si tedy oblíbený čaj, kávu či kakao do konvičky, pohodlně se usaďte, představte si, jak mi podáváte ruku, a pojďte se mnou se podívat do jiných světů plných zázraků.

Musím se přiznat, že obrázek mne zaujal na první pohled. Na okamžik mi připomněl Geralta z Rivie a Ciri. Zaujal vás v poslední době nějaký obrázek? Nenechávejte si to pro sebe. Pochlubte se!


Někdo nemusí mít rád dramata, proto připojím ještě jeden obrázek s názvem Létající obchod kuriozit.



Dnes vaše uši okouzlí Thomas Bergsen a jeho Merchant Prince.



Překvapilo mne, že vám Raoul Schránil a Nataša Gollová tolik zamotali hlavu, že jste nebyli schopni odpovědět. Je vidět, že v této oblasti jsou jisté mezery ve vzdělání, proto se připravte, že takovéto kvízy zde uvidíte častěji, jelikož staré české černobílé filmy v sobě nosí opravdu velké kouzlo té milé, nevulgární komiky, které je dnes třeba jako soli.
Ale abych nezamluvila správné znění odpovědi: 1) Raoul Schránil a Nataša Gollová, 2) Setkali se ještě ve filmu Kristián ("Zavřete oči - odcházím."), Katakomby nebo Roztomilý člověk, 3) postačilo mi, když řeknete, že vzdáleným prastrýčkem Raoula Schránila byl hudební skladatel Bedřich Smetana a pro změnu dědečkem Nataši Gollové byl slavný český historik Jaroslav Goll.

Dnes se vás ptám: Copak to značí, když si tuto neděli připnete na oděv vlčí mák?
1) Co?
2) Kdy?
3) Proč vlčí mák?






Výzva všem:

Pokud máte nějaký návrh, připomínku, jste s něčím nespokojeni nebo spokojeni ohledně Imaginaria či Klubu Snílků, prosím, dejte nám to vědět buď zde v komentářích, na facebookové stránce, nebo na klubový e-mail. Předem děkujeme za všechny podněty a upozornění. Jsme také jenom lidé a chybujeme.




V ÚVAHU BEREME I ÚVAHY!


Odkazy, řádně označené, na své Iluze prozaického, básnického či úvahového charakteru, uctivě prosím, račte vkládati do:



Krásné snění vinšuje
Vaše tetka Maglaiz

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Měli byste zájem o souhrnné zpracování Imaginariových dobrodružství?

Ano. 76.2% (16)
Nevím. 9.5% (2)
Ne. 14.3% (3)

Komentáře

1 Dragilia Dragilia | E-mail | Web | 7. listopadu 2015 v 14:13 | Reagovat

Záhada rozsypaného čaje spočívá podle mého jen ve špatně odkazované adrese.

Vzhledem k tomu, že zdrojový web je psaný v ukrajinštině a blogerka autorku obrázků charakterizuje jako "umělkyni a spisovatelku, která se narodila na Maltě, ale teď žije v Irsku" a okzazovaný web je v japonštině (a pojednává o všem možném, jen o umění ne)...

Zadala jsem si obrázek do googlu a jako oficiální stránky mi to našlo http://lisa-falzon.com/ - což je jen o pomlčku jiné než ta záhadná "rozsypaná rýže". :-D

2 Vlasta Vlasta | E-mail | Web | 7. listopadu 2015 v 17:25 | Reagovat

No, odpověděla bych, ale z toho, co sama vím a co jsem vyčetla na internetu, si odpověďmi nejsem jistá.
11.11., v den skončení první světové, se slaví Den válečných veteránů. Nosí se tehdy vlčí máky a to kvůli jistému Johnu McCraemu, kanadskému doktorovi, který napsal báseň na počest svého zemřelého přítele, na jehož hrobě rostly vlčí máky. Nebo tak nějak.
Akorát nechápu, jakou souvislost to má s touhle nedělí... :D

3 Tea Tea | Web | 7. listopadu 2015 v 19:48 | Reagovat

Den válečných veteránů, 11. listopad, je den věnovaný památce válečných veteránů.
Vlčí mák má svůj původ v básni, kterou v roce 1915 napsal kanadský chirurg John McCrae,který sloužil na západní frontě.Je to symbol pro mladé padlé vojáky.

4 vivienne vivienne | Web | 9. listopadu 2015 v 16:09 | Reagovat

1+2) Vlčí mák je symbolem Dne válečných veteránů, 11. listopadu. Tento den nebyl zvolen náhodně, 11.11.1918 bylo ve městě Compiègne podepsáno příměří a ustaly boje 1. světové války (přesně 11.11. v 11:00). 11. listopadu se nepřipomínají ale jen padlí první světové války, ale oběti všech válečných konfliktů.

3) Vlčí máky se staly symbolem dne válečných veteránů především díky básni Ve flanderských polích od Johna McCrae. Obecně se ale vlčím mákům daří na boji rozryté půdě, a tak často na bojištích vykvétají.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama