Listopad 2015

Téma týdne 25 - První sníh

30. listopadu 2015 v 10:06 | Dagita |  Téma týdne
Kdo se minule zapojil?


Iluze pro Tristana

28. listopadu 2015 v 21:47 | Maglaiz |  Imaginarius
Na svatého René sníh si to k nám žene?

[]

Imaginarius musel přivřít oči, aby ho ta záře neoslepila. Obrátil svůj zrak k dívčiným zádům před sebou.
"Chilias, co je to támhle za záři?"
"To je naše město, Acceptio," odpověděla dívka, aniž by se podívala na obzor, a po krátké pauze dodala. "Ale to vás zajímat nemusí."
"Pročpak ne?" ohradil se Kurňajs. Cítil se uražen. Nikdo neměl právo neohrožené posádce kapitána Imaginaria něco nařizovat.
Chilias se zastavila. Když se otočila na posádku, všichni ztuhli. Za ten krátký čas si o dívce udělali obrázek. V jejich kartotéce byla v přihrádce s názvem Pitomí pubescenti. Ovšem děvče, které se na ně dívalo nyní, v žádném případě neodpovídalo popisu "pitomého pubescenta". Stažené koutky úst, přísný a přímý pohled z očí do očí, drobná vráska mezi svraštělým obočím vše jasně naznačovalo, že se bude hovořit o velmi vážné věci.
"Jste cizáci a ještě k tomu jste na planetě přistáli tak divným způsobem, že to zaujalo i zvířata v lese. Pánové, vy asi nevíte, kde jste se to ocitli, ale věřte mi, že bude pro vás nejlepší, co nejrychleji se zdejchnout a s nikým nemluvit. Zelení jsou zvědaví a ještě zvědavější jsou ti, co jim vládnou. Kromě toho tahle khaki sebranka dokáže rozpovídat i nemluvně. Věřte mi, s nimi se nechcete setkat."
Kapitán kývl na znamení porozumění. "Dobrá, veď nás tedy k lodi, abychom se mohli ´zdejchnout´."



ANKETA POD ČLÁNKEM


Kontrola třicátá šestá

28. listopadu 2015 v 18:31 | M. a Dorka |  Repetitio
Vážení a milí cestující,

vítejte u dnešní kontroly palubních jízdenek!

Dnes jsme se rozhodly pojmout to o něco víc vizuálně. Koneckonců, tohle je klub pro snílky a tvořitele vlastních světů, tak proč si častěji nepřipomenout, že v jednom takovém krásném snovém světě se právě nacházíme?

Repetitio totiž není jen obyčejná blogová rubrika, kdepak ;)

Tak, jako se zájemci o vstup do Klubu hromadí pěkně v nádherné přijímací hale Adita, nebo tak, jako se knihovnou slečny Principie prohánějí draci, i ostatní naše rubriky mají určitou podobu.

Repetitio si tedy můžete představit třeba jako takový pohovor v některé z mnoha místnostní na vaší vzducholodi. Každý měsíc si do takové spoře osvětlené místnosti pozveme několik náhodně vybraných cestujících - a případné dobrovolníky - a následně prozkoumáme jejich blogy a posoudíme, zda-li jsou pro snílkovskou společnost přínosem a neporušují-li pravidla. Jak bude takový pohovor probíhat, záleží ve velké míře hlavně na vás, ale nebojte se, veškerá posádka je většinou naprosto mírumilovná. Nenechte se ošálit prostým vzhledem kabiny, je tu útulno a neodmítnete-li, můžete si nabídnout třeba výborný kořeněný čaj nebo bílou kávu a domácí sušenky k tomu. Kontrola však netrvá dlouho, nezdržíme vás. Je jen zkrátka nezbytnou součástí fungování Klubu. A většinou rozdáváme pochvaly (byť dneska jich bude poskrovnu)


Máte-li zájem nechat se pozvat dobrovolně, přihlašte se nám kdykoli na klubový e-mail klub.snilku@email.cz. Naše dveře jsou vždy otevřené a dobrovolníky máme rádi. Nu ale i bez nich se obejdeme - naše záznamy jsou vedeny pečlivě a na dlouho žádná neplecha našim zrakům neunikne.

Tak se pojďme podívat, jak to dopadlo dneska. Snění zdar!

P.S.: Nenechte se zarazit chybějícími komentáři Dorky - tam, kde je situace jasně daná například neaktivitou nebo porušováním podmínek, nebylo dvou hodnocení zapotřebí. Verdikty jsou každopádně odsouhlasené oběma.

Photo - Podzim

25. listopadu 2015 v 8:00 | Zdeňka M. |  Photo
Zdravím Snílci,
minule jsem vám zadala tři krátké úryvky, podle kterých jste měli určit knihu a autora. Asi to bylo více než jednoduché, protože všichni uhodli a odměna v podobě jednoho čajožrouta je nemine. Strávná odpověď totiž zněla Harry Potter a Kámen mudrců od J.K.Rowling.

Komu zazvoní kouzelný zvoneček?

Bels, Vlasta, m. Phoenix, Dragilia, Opti-Mystique, Ver., Illienel, Tea.


Principia - Sedmnáctá dračí výprava

24. listopadu 2015 v 20:15 | Dragilia |  Principia
Zdravím, Snílkové,

máte snad pocit, že tu někdo nestíhá? Ano, máte naprostou pravdu! Ale ani to mě nedonutí Vás ochudit o dračí výpravu.

Tentokrát se zadařilo všem hadačům a díky tomu uslyšíme pětinásobnou fanfáru. Vyhráváme pro:

Marju Virtanen, m., Maglaiz, Holoubka a Zdeňku M.


Interestio říjno-listopadové

23. listopadu 2015 v 21:03 Interestio
Milí snílci,

omluvte prosím zpoždění, při vší pracovitosti jsme si to říjnové Interestio přehazovaly jako horký brambor, dokud z něj nebylo Interestio říjno-listopadové, a to vám tedy dnes přinášíme.

Snad dnešní výběr potěší a zahřeje studeným podzimem zmrzlé ruce - měl by být dost výživný. Kdyby to nestačilo, dejte si k němu horké kakao.

S pozdravem za všechny, kdo se podíleli (přihlaste se kdyžtak), M.

Iluze pro Koletu

20. listopadu 2015 v 22:19 | Maglaiz |  Imaginarius
Na den svaté Kolety, opraš vesele koledy.

[]

Jedenadvacet párů bot v ne zrovna pravidelném rytmu cvakalo o dřevěné fošny nadlesní stezky. Imaginarius uklidněný faktem, že k jeho pasu jsou lanem připoutáni všichni jeho muži, si pro tentokrát dovolil chvíli němého úžasu nad zelenou krajinou. Ačkoliv mu v této krajině chyběly kopce, bohatě je nahradily občas vystupující koruny přerostlých listnáčů, v nichž mizely další a další dřevěné chodníky podobající se vyděšeným hadům. Arcturus netušil proč, ale stále měl nutkání hledat na této planetě jakýsi algoritmus, symetrii, pravidelnost. Stále očima pátral po jakémkoliv systému, avšak jakmile si myslil, že jej odhalil, objevila se tam, kde ještě před chvílí spočinul jeho zrak, anomálie. Zbláznil jsem se? Přece ještě před chvílí tam jisto jistě byla další cesta! A támhle zcela určitě žádný přerostlý dub nebyl. Imaginarius se zmateně rozhlížel okolo sebe. Odmítl možnost, že by na celou záležitost upozornil své muže, aby mu potvrdili nebo vyvrátili jeho tvrzení. Bylo mu jasné, co by nastalo. Pochyby. Všichni bez rozdílu by se zamyslili nad kapitánovým duševním zdravím. Ne, nemůže jim dát jakoukoliv záminku. Bylo mu jasné, že už jeho nedávná nemoc nahlodala víru posádky v nezničitelnost Arctura Imaginaria. Nařídil si tedy, že bude zcela ignorovat ten hlas uvnitř něho, který mu neustále našeptával příběhy o soustavnosti klasicistních zahrad a jejich odrážení řádu světa.
Kapitánovy oči nepřítomně klouzaly po stromech a cestách, až náhle se bezduchost proměnila v čiré soustředění. V dáli na západní straně se blyštělo cosi ohromného. Zlatá polokoule zářila do všech koutů světa.


ANKETA POD ČLÁNKEM


Creatio - Rudá kněžka

19. listopadu 2015 v 14:04 | Myshoolka |  Creatio
Moji milí snílci,
přišla zpráva od Moniky Otmili, která nám poslala úžasný náhrdelník, který vyrobila. Pojďme se podívat, copak to je! :)

Photo - Pár momentů s knihami

18. listopadu 2015 v 14:28 | Zdeňka M. |  Photo
Zdravím Snílci,
v předchozím Photu jsem vám zadala knižní ukázku a vy jste měli určit, z jaké knihy pochází a kdo je autorem. Musím vás pochválit, všichni se trefili přímo do cíle.

"Jak je to smutné! Já budu jednou starý, strašný, příšerný. Ale tenhle obraz zůstane vždycky mladý. Nikdy nebude starší než v tento pamětihodném červnovém dni... Kdyby to tak mohlo být opačně! Kdybych tak já mohl zůstat vždycky mladý a stárnout mohl ten obraz. Za to bych dal všechno! Ano, na celém světě není pranic, co bych za to nedal. Dal bych za to svou vlastní duši."

Asi to nakonec nebylo tak těžké, jak jsem si myslela. Správná odpověď zněla Obraz Doriana Graye a autorem je Oscar Wilde. Takže i dnes zadám ukázku k poznání, ale tu najdete jako obvykle níže.

A komu zazvoní kouzelný zvoneček?

Bels, Vlasta, Illienel, m. Phoenix, Tea, veruce.



Iluze pro Tiburcia

13. listopadu 2015 v 22:47 | Maglaiz |  Imaginarius
Sne blahý, naděje! Ti vše se koří,
Co v smutku jest, co radost požívá,
Ač mnohého jen stín tvůj kojívá,
Ač mnohý tvrze v povětří si tvoří.
Jan z Hvězdy - Naděje (Písně i jiné drobné básně)

[]

Poslední chrápající Dalekozraký byl vytáhnut zbylým mužstvem na nadlesní cestu. Jste překvapení, že se Chilias nesměje? Inu, ačkoliv už byla jakkoliv svérázná, jednu zásadu měla. Co slíbí - to dodrží. A jelikož Imaginariovi slíbila, že se jeho posádce, ač by se jí zdála sebevíc k smíchu, smát nebude. A tak se milá Chilias musela spokojit s pouhými přihlouplými úsměvy.
"Poslušně hlásím, že posádka Aberratio je kompletní. Z toho jedenáct neschopných další cesty."
Kapitán se zarazil. "Jedenáct? Dalekozrakých je přece deset."
"Tož felčar! Aspoň loka špiritusu!" ŠKYT.
Arcturus si pozdě uvědomil, že nechal kuchaře bez dozoru. Povzdechl si a pak vydal patřičné rozkazy. Odvázali z plachty lano a propojili jím celou posádku. Vždy mezi dva chůzeschopné byl připoután buď Dalekozraký, nebo sám kuchař. Cesta mohla začít.


ANKETA POD ČLÁNKEM


Creatio - kresby

12. listopadu 2015 v 18:46 | Myshoolka |  Creatio
Milí snílci,
dnes tu konečně máme dva obrázky. Zaslala je Zdeňka M. a přiložila tento popis:

Zdravím,
tak jsem se odhodlala k tomu, abych ukázala své dvě dílka tužkou. Uvědomuji si, že je to naprosto nedokonalé a vlastně ani neumím kreslit, ale občas zkusím vzít tužku do ruky a zachytit okamžik. První je kombinace knihy a kávy, druhý výjev je momentka z vlaku.
Ráda bych tě požádala o hodnocení a rady, jak se vyvarovat různým chybám začátečníka. I když už dopředu tuším, že mi doporučíš si více pohrát se stínováním. To mi nikdy moc nešlo, prostě na to nemám cit.

Zdeňka M.

Photo - Knižní momenty

11. listopadu 2015 v 5:36 | Zdeňka M. |  Photo
Zdravím Snílci,
populace čajožroutů je stále přemnožená a jsou schopni čmajznout cokoliv, proto si na svůj čaj dávejte pozor. Včera před mým zrakem jedna z těch malých potvůrek odnesla celou krabici čaje a další pospíchal pryč s hrnkem horkého čaje, div, že se ten pidižvík neopařil. Proto se nebojte a lovte další čajožrouty!

Minule jsem vám zadala, abyste napsali deset knih, které napsal Jules Verne. Tento spisovatel jich napsal opravdu hodně, a tak nějaké uvedu jako příklad - Děti kapitána Granta, Dvacet tisíc mil pod mořem, Tajuplný ostrov, Patnáctiletý kapitán, Zemí šelem, Pět neděl v balóně, Cesta kolem světa za 80 dní, Cesta do středu Země, Ze Země na Měsíc, Na kometě, Vynález zkázy, Ocelové město, Tajemný hrad v Karpatech...
Byl to úkol za dva čajožrouty, všem zúčastněným je připisuji, pouze Pufflie dostene jen jednoho, jelikož napsala pouze pěk knih.

A komu zazvoní kouzelný zvoneček?

m. Phoenix, veruce, Bels, Illienel.


Vzducholoď čtyřicátá čtvrtá

9. listopadu 2015 v 8:00 | Tři Grácie |  Aditum
Milá listopadová kuřátka,

vítejte u nového vydání Adita a přivítejte s námi, ráčíte-li, hned dvě nové členky Klubu Snílků!

Dnes se příjemně zadařilo hned dvěma žadatelkám a u té třetí doufáme, že si z dnešního hodnocení snad něco odnese. Nejen hmatatelný svět má totiž určitá pravidla, ten virtuální je má taky, a my jako klub oceňujeme v první řadě ty z vás, kteří je umí ctít. Blogování bez morálky a bez upřímnosti je blogování k ničemu a nemá budoucnost - a my ho nebereme. Protože když už člověk jednou bloguje, tak má koukat, aby blogoval. A ne aby vykrádal druhé blogery, jak tomu v mnoha případech je.

Máte-li chuť se k nám přidat, přečetli jste si vstupní podmínky a věříte, že jste poctivým snílkem a zajímavým blogerem, dejte nám o sobě vědět prostřednictvím Adita.

Vzducholodě vyplouvají tak často, jak je jich potřeba, tak se nestyďte, mávněte rukou a chyťte si tu vlastní! ;)


Bellow Sky Level od aerroscape.deviantart.com

Bellow Sky Level od aerroscape.deviantart.com

Iluze pro Leonharda

6. listopadu 2015 v 18:35 | Maglaiz |  Imaginarius
Kdož nemocen na těle či na duchu.
Či ve vězení neprávem zván "Zloduchu!"
Padni na kolena s podkovou na prsou
a v modlitbě skrop Liénarda slzou


Kapitán se podíval za ukazujícím dívčiným prstem. S úžasem zíral na svou milovanou loď. Vlastně jenom na její příď, protože záď byla ponořena do koruny stromu. Proč jsem si Aberratio nevšiml už dříve? Byla tam vůbec? Od setkání se svou velitelkou a následném probuzení na této planetě si Imaginarius všiml, že ztratil jednu ze svých velkých schopností. Vnímat své okolí. Jako by se nemohl dost dobře soustředit na věci jako na souhrn jednotlivostí. Ztěžka vydechl. Věděl, co to znamenalo. Byla to cena za vyřčené přání. Když si poprvé u paní Sophie přál, myslel si, že cenou za chtění více než tří přání je porouchané astrolabium. To byl však trest za hamižnost. Přání zaplatil svou sílou. Ta záhadná nemoc, která ho sužovala mnoho dní, mu vzala jeho legendární sílu a mrštnost. Ostatně kdyby ji měl, ten strom by se ho dnes ani nedotkl. Cítil se oloupen. Přání mu zase ukradlo kus jeho samotného. Náhle se v kapitánově mysli ozval hlásek mladého Arctura. "Co když tě Sophie podvedla? Co když chce, abys co nejrychleji vyplýtval svá přání a přitom tě zbavila kapitánského klobouku? Co když chce, abys vypadal jako packal a ty dvě hyeny se dostaly na tvé místo?"
"Hej! Staříku, na něco se tě ptám!" mladého Arctura zaplašil Chilin hlas.
"Cože?"
"Povídám: támhleta loď je tvoje, že?"
Imaginarius v odpověď přikývl, na víc neměl síly a ani chuť. Trápilo ho, že se zase na scénu vrátil ten malý pitomec. Jak si vůbec dovoluje takhle hovořit o paní Sophii?!
Chilias nevěnovala pozornost kapitánovu znovuzamyšlení a spustila: "No to mě podrž! Takže tys spadl v tý bublině s těma dalšíma chlapa, co? A máte fakt divnou loď. Kde ste ji schrastili? Takový křápy se už dávno nedělaj. Ta musela stát majlant. Se vůbec divim, že ste se s tim pokoušeli lítat. Dyť ta rachotina musela zákonitě kiksnout ihned po startu. A vůbec jakto, že vám motor vůbec škytnul? Já se z toho picnu! Hele, ale jako fakt, nejsem pako, ale jako jak ten motor vrní? Je to něco jako na způsob bručivěda, nebo to řve jak můj fotr, když mě přivedou zelení? Ne, počkej, ten rachot asi neznáš. Jak bych to... si představ výbuch sopky s elektrickou bouří a řvaním úplně mega velký sirény. No, to je jako když se můj fotr teprv nažhavuje. Jemu totiž vynechávaj svíčky kvůli tý čůze a dost mu z toho kape na karbid."
Arcturovi šla z těch řečí hlava kolem a ačkoliv se již během této slovní kadence několikrát snažil monolog přerušit, byl neúspěšný. Rozhodl se proto porušit pravidla etikety, vrhl se na dívku a dlaní ji zacpal pusu s výkřikem "Ticho!".
Chilias vypoulila oči, ale pod dlaní nepřestala žvatlat. Náhle se vymrštila její pravá noha a zamířila si to rovnou mezi kapitánovy nohy. Imaginarius tento pohyb sice zaznamenal, ale už nestihl zakročit.
A tak nyní můžeme spatřit hrdého kapitána v té nejponíženější poloze, jaká jen může muže postihnout. Chilias nelenila a okamžitě se k Imaginariovi naklonila.
"Sakra! Promiň. To ten reflex. Fakt to nebylo chtěný," během řeči však namísto útrpného výrazu na kapitána cenila zuby a syčela pod náporem těžko zadržitelného smíchu.
Jakmile trochu opadla ta nesnesitelná bolest, Imaginarius si vzpomněl, na co se chtěl prve dívky zeptat. Ještě klečící na všech čtyřech ze sebe vysoukal onu otázku: "Když jsi nás viděla padat, proč jsi nám nepřišla na pomoc, nebo pomoc nepřivolala?"
Chilias se narovnala a dala pravici v bok. "Hele, když člověk vidí asi dvacet chlapů snášejících se z nebe v bublině, před kerou praskají větve i vzteklým dubům, tak spíš kouká nekoukat," rozhlédla se kolem sebe a dodala. "A ty by ses měl doválet a jít pro ty svý kamarádíčky, abysme byli u lodě co nejdřív."


ANKETA POD ČLÁNKEM


Photo - Barevné svazky

4. listopadu 2015 v 8:00 | Zdeňka M. |  Photo
Ahoj Snílci,
minule jste měli napsat, proč máte či nemáte podzim. Zapojili se tři snílci a všichni dostanou po jednom čajožroutovi. Dnes bude úkol za dva čajožrouty, ale o tom se dozvíte níže. A pro koho tentokrát zazvoní kouzelný zvoneček?

Chat Parisien, Vlasta a Bels.