Červenec 2015


Principia - Třináctá dračí výprava

27. července 2015 v 8:00 | Dragilia |  Principia
Zdravím Snílkové!

Jakpak jste se těšili? Vyhlíželi jste zprávy z Knihovny? Pak jste na správném místě!

Mám pro Vás ale malé (nepříjemné) překvapení. Vzhledem k tomu, že se momentálně nenacházím ve virtuální realitě, možná statistiky nebudou zcela souhlasit. Pokud jste si tedy na oddračování vzpomněli po 16. červenci, v tomhle článku své jmého bohužel nenajdete. Ale nevěšte hlavy! O dráčky jistě nepřijdete!

Možná i kvůli tomuto předčasnému (na)uzavírání hádanky mohu zatím představit jen jediného výherce. Takže dnes bohužel fanfáry znějí jen sólo. Pro:

Daletth

Opožděné fanfáry znějí i pro:

Aerosol, Zdeňku M. a Teu


Hledá se nový kontrolor lístků!

26. července 2015 v 17:39 | M. Phoenix |  Repetitio

Velevážená a milá posádko, vážení cestující, ctění kolemjdoucí,

HLEDÁME POSILU DO TÝMU!

To není nic až tak nového. Jak už víte, nedostatkem správců trpí momentálně hlavně rubriky Photo a Creatio, nově však hledáme také posilu na pozici kontrolora lístků.

Přiznám se bez mučení, že už mě zmáhá měsíc co měsíc nahánět dobrou a hlavně nezaneprázdněnou duši, která si najde čas se mnou prokontrolovat pět našich milých cestujících a vyzvědět, zda se u nich nekoná náhodou nějaká neplecha protivící se našim klubovým smluvním cestovním podmínkám. Samozřejmě, že se obvykle někdo najde, často například naše vrchní velectěná správcová Maglaiz nebo třeba velitelka Aurory Dorka Jeseňská. Obě mají ovšem dostatek jiných povinností, a tak se Repetitio často zpožďuje a pro mě osobně je kolem toho zbytečně moc nervů.

A tak se obracím do pléna a táži se, má-li pak tu někdo zájem stát se po mém boku druhým správcem Repetitia?


Iluze pro Kristýnu a Kristiánu

24. července 2015 v 16:36 | Maglaiz |  Imaginarius
Temnota se plíží...



Tma. Černo se rozkládalo všude okolo. Ani špičku nosu nebylo vidět, natož parádní knír. Jsem mrtvý? Optal se sám sebe kapitán. Necítím nic. Ani bolest, ale ani slast.


Téma týdne 17 - Erupce

21. července 2015 v 20:09 | Dragita |  Téma týdne

Iluze pro Martinu

17. července 2015 v 18:59 | Maglaiz |  Imaginarius
Sophie ví, Sophie poradí.



Ole Jmazal si na prst namotával svůj úctyhodný plavý (proč si myslíte, že se dal k Imaginariově posádce?!) plnovous. Z můstku ani od sudů nepřicházel žádný povel k útoku a ačkoliv by byl nejraději popadl svou sekeru a ťal do toho monstrózního pupku, Ole dbal pravidel hvězdokorábu, takže nevěděl, co dělat s rukama. Když už uznal, že ondulace bylo dosti, začali všichni okolo něj křičet a zběsile pobíhat po palubě.
Mezitím Imaginarius kalkuloval a prohlížel si nezvaného hosta. Pupek oné bytosti více méně spíše připomínal dílo postmoderního sochaře, který se rozhodl okolo zvětralé díry kámen vyhladit a své "dílo" nazvat Druhá díra do zadku. Zvláštní však bylo, že onen kamenný pupek následně přecházel v kamenná mužská prsa. Ačkoliv těžko říci. U tohoto druhu je problémem rozlišit samičku od samečka už jen proto, že jakýkoliv vědec se o to pokoušející nikdy nedokončil své pojednání. Většinou končila slovy: rozpětí dlaní odhaduji na 4 metry; nebo rozdělí laní odkaluji na 4 svetry. Červené skvrny vždy brání bezproblémovému čtení. Jediný, kdo kdy přežil setkání s tímto tvorem byl kapitán Imaginarius. Možná proto, že nebyl vědec.
Kapitán hledal slabiny, ale zdálo se, že na těle onoho polokamenného a položelezného tvora, jelikož onen kamenný hrudník a břich lemovaly obří šupiny leskem připomínající železo, ani žádná slabá místa nejsou. Vzhlédl a zaradoval se. Ne proto, že spatřil skutečně nestvůrnou tvář, ani proto, že se na něj ve třech řadách chechtala spousta tesáků ostrých jako nejkrutější výčitka. Netvor, který ani ještě nedostal jméno, měl jednu zvláštnost. Vlastnil patero očí.
"K harpunám!" zaburácel Imaginarius.
Posádka se zarazila a všichni upřeli zraky na svého velitele. Kapitán neřekl ani slovo a ukázal směrem, kde měla obluda hlavu. Pochopili. Jen Věchýtek dal hlavu na stranu a palec do pusy.
K očím nestvůry se rychle blížila první sprška zahnutých háků. Netvor harpunám zatarasil cestu rukou. Když zjistil, že tento způsob akupunktury mu nevyhovuje, rozlítil se, zaječel a máchl rukou.
"Pozor!" zakřičelo několik mužů, ale to už se tříštily stěžně, plachty zahalily celou palubu a koráb se řítil dolů za jekotu oné vesmírné potvory a posádky.
Kapitán Imaginarius pevně objal kormidlo, zavřel oči a s těžkým výdechem zašeptal: "Sophie..." A to bylo poslední, co kapitán udělal.


Kontrola třicátá první

14. července 2015 v 15:36 | M. Phoenix + Maglaiz |  Repetitio
Milí snílci,

samou vytížeností bychom málem zapomněli vypustit do světa nové Repetitio, ale nebojte se, nakonec jsme si přece vzpomněli a tady to je.

Dnes to máme takové učesané, klidné, bez velkých překvapení. Je nás o pár kousků míň, ale to jsme tušili už odminula a ostatně, dělá nám radost činit seznam členů aktuálním a plně funkčním tak, aby na něm neležely žádné odpadlé dušičky.

Tak zas na viděnou příště a nezapomeňte se v mezičase zapojit třeba do aktuálního Téma Týdne (Co se děje v skrytu) nebo tvořit na novou letní Iluzi.

Kdo by měl zájem nechat se v Repetitiu prodrbat dobrovolně, nechť se směle hlásí na klubovém mailu klub.snilku@email.cz nebo v komentářích. Dobrovolníci, kupředu! ;)


Iluze pro Libuši a Amálii

10. července 2015 v 21:56 | Maglaiz |  Imaginarius
Rozlétnout se... za sny.

[]


Imaginarius zavřel oči. Zase! Nechápal, jak může být Osud, ten bodrý kumpán, když máte několik boubelatých sudů skvělého vína, dvě sklenky a sele na rožni, tak zlomyslný. Kéž bych měl alespoň soudek a jedno vypelichané holoubě! Povzdechl si a otevřel oči.
Vypadalo to, že někdo zastavil čas. Všichni muži nehnutě stáli s otevřenou pusou a vytřeštěnýma očima hleděli vzhůru. Ani nemrkli. Jediné, co Imaginaria ujistilo v tom, že čas stále běží a windows nijak neseknul matrix, byla ta sprška černého dýmu konzistencí připomínajícího vodu. Tedy spíše vodopád, menší vodopád, jež dopadal na pravobok a občas se přelil i na palubu Aberratia. Ještě je brzy vám povědět, z čeho ten vodopád padal. Je to příliš... nu, myslím, že vám postačí, když vám povím, že po delší odmlce se odvážil onu věc okomentovat jen jeden nebojácný muž. Vlastně půlmuž.
Ole Jmazal si uvědomil, že dokořán otevřená chlebárna nijak nedodává již tak jeho Osudem potupené postavě ten správný úctyhodný vzhled. A tak polknul a, aby nebylo trapné ticho, prohlásil: "Tož to by bylo, kurňa, šniclů!"


Interestio pro červenec

7. července 2015 v 8:00 | Dragilia |  Interestio
Zdravím Snílkové,

to jste překvapeni neobvyklým dnem v týdnu, což? Interestio tentokrát (zcela netradičně) připadlo na úterý. Bohužel jsem totiž přes víkend byla z dosahu počítače a, jak se zdá, nebyla jsem sama. Předpřipravený článek tedy prospal neděli mezi Rozepsanými. Ale na kráse mu to rozhodně neubralo. Spíše naopak.

Je však na čase přerušit moje plkání a nabídnout Vám šťavnatý výběr, který je zároveň i mým dočasným rozloučením s Interestiem. Neúprosně se totiž přiblížily doby, kdy budu snít z dosahu wifi připojení. Ale nebojte. O svou porci zajímavostí jistě nebudete připraveni.

Na viděnou
Dragilia


Iluze pro Radomíra

3. července 2015 v 22:48 | Maglaiz |  Imaginarius
Stoupám...

[]

Kdybychom byli jemnohmotné, povětrné bytosti, mohli bychom se rozlétnout daleko do hlubin vesmíru. A tam někde daleko, předaleko od nás (ačkoliv drahý Albert by nesouhlasil s udáním vzdálenosti, neb vše jest relativní) bychom spatřili vesmírnou bouři. Ohromnou změť různě se vlnících mračen velikosti našeho měsíce. Kdybychom se k ní přiblížili zprava a tedy měli ji hezky pod sebou, zjistili bychom, že ona beztvará změť přece jen má nějaký tvar. Kolosseum z černých oblaků, prsten, jež by si mohl titán navléci na prst a vyhlížel by docela šik, kdyby si k tomu vzal bílou tógu. Jenomže to by onen titání prst při navlékání šťouchl do vzducholodě Aberratio a my bychom už z celé podívané neměli takovou radost.
Pojďme si nyní svá jemnohmotná těla vyfouknout. Je libo špendlík nebo ostřejšího? Pššššššššššššššššš. Žuch! Pardón, přistání jsem jaksi nedomyslela. Pozor, pozor. Opatrně se zvedejte. Jsme na příliš vratké palubě hvězdokorábu. Podívejte! Kapitán!
Imaginarius vyhlížel nervózně, ale kromě tiku v pravém kníru na sobě nedal nic znát. Počítal, kolik ještě musí chytit těch příšerek, než dostatečně klesnou tak, že si je přitáhne tíže zemská planety pod nimi. Čtyři. Ještě čtyři. VÝLOV! Jedna. VÝLOV! Dva. VÝLOV! Tři.


Imaginarius zavřel oči. Zase!