Na kus řeči s M. Phoenix

26. prosince 2014 v 13:18 | Maglaiz |  Praepositio
Drazí Snílci, dozajista si pamatujete, že jsem při vyhlašování Honu na bludišťáky uveřejnila i tři stupně odměn. Nyní je čas plnit své sliby a dát M. Phoenix vyslouženou odměnu.


Na počátku našeho rozhovoru bych Ti, milá m., chtěla poděkovat, že ses zapojila a snad ještě zapojíš do Honu na bludišťáky a že ses uvolila k tomuto rozhovoru (ostatně rozhovor je součástí nízké odměny).
Milerádo se stalo, já naopak děkuji, že přišla taková příležitost. Předhodit nám, starým žralokům, něco, co nás nějakým způsobem vybičuje k aktivitě, to je kumšt, a to mě přitom Imaginarius vždycky bavil. Teď mám pomalu pocit, že kdybych neměla zištnou vidinu nějakého bludištního postupu, tak se na to vykašlu :D Což je hrůza.

To je vskutku trestuhodné, ale počítala jsem s tím, že se Snílci zapojí ze zištnosti a nikoliv z čisté lásky k humění a Imaginariovi. Jak se Ti vlastně celá tato akce jeví?
Lovení bludišťáků? Mě to děsně baví a jsem za to ráda. Jednak je to ta zištnost - v podstatě i když se člověk nehoní za ničím hmotným, dá mu to nějaký vnitřní impuls se dokopat. Být ve sbírce iluzí je mně osobně nějak málo, přijde mi, že do ní stejně lidi lezou, jen aby tam dali to svoje, a na další už se nedívají. Ani ze zveřejňování na FB nemám dojem, že by mi to přivádělo znatelnou návštěvnost. Bludišťáci ovšem, to je jiná! Už proto, že prostě miluju to slovo :D A každopádně to jednoduše oceňuju jako nápad vybičovat lidi k aktivitě nějakým nad rámec vloženým úsilím. Vymyslet iluzi, to dovede celkem každý, ale podat to tak kouzelně a neotřele, jak to děláš ty, a udělat z toho hru, no to je dokonalost. Podobně mě baví Dragiliiny dračí výpravy. Je to prostě něco navíc, co mi připomíná snílkovské RPG a víc mě to vrací do snílkovského světa. Bez toho by měl člověk pocit, že je prostě jen v nějakém blogerském klubu.

Když už jsi narazila na pojem blogerský klub, nemohu odolat tomu pokušení, abych se nezeptala na Tvůj názor. Jak vnímáš takové kluby? Jsou k užitku nebo si myslíš, že je to jen proto, aby se sbíraly odznáčky?
Přijde na to, jestli člena skutečně baví myšlenka toho klubu a jeho komunita. Já si třeba neumím představit, že bych byla členem nějakého klubu fotografů nebo pisálků nebo básníků, nedává mi to smysl a nevím, co bych z toho měla. Ale klub, kde se můžu oddávat snění a nebudou mě mít za magora? To je přesně pro mě, nic podobného jsem nikde jinde neviděla a přijde mi to dost unikátní, i když už nemáme to RPG, kde se člověk s mými realitě utíkajícími choutkami mohl fakt vyřádit. Tohle hraje na mou nejcitlivější nejvnitřnější strunu, a proto mi to dává smysl, podobně jako AK, kde zase vidím smysl v šíření osvěty ohledně pozvedávání laťky českým blogerům (i když už dlouho nemám pocit, že by se tam o to někdo výrazně snažil, pořád mě baví ta myšlenka). Sbírání odznáčků mě už dávno neláká, mimojiné i proto, že se jako milovník minimalistických designů snažím mít na blogu co nejmíň grafických prvků. Stejně to ale vidím i s lajkováním skupin a stránek na FB, to taky nedává smysl, pokud se vyloženě neúčastním aktivity v té skupině. Lajkovat, že mám ráda smažený sýr? Prostě k čemu?

Teď se červenám, že jsem fanouškem pověstného smažáku. Stále kroužíme okolo jednoho sousloví. Klub Snílků. Zdalipak si ještě vzpomínáš, kdy jsi dostala svůj lístek na Planetu Snílků? Jaký jsi měla pocit, když jsi letenku držela v ruce? Co Tě napadlo? Cos udělala jako první?
Taky nemám nejčistší svědomí. Ačkoli z valné části je to technickou stavbou FB a nemožností spoustu věcí odlajkovat… Nicméně k tomu dalšímu - nevzpomínám, jsem totiž sklerotik jako noha! Musela bych zabrouzdat do archivu a najít se tam. Vím jen, že jsem určitě měla radost a taky pocit, že jsem doma a že to dává smysl, že jsem byla přijata. Nejspíš jsem taky měla radost, že mám o jeden klubík k AK navíc. Ale i tehdy jsem věděla, že víc už jich chtít nebudu. Nevím, jestli to byla první věc, ale myslím, že jsem se záhy zapojila minimálně do přispívání do Imaginaria, ten mě vždycky nejvíc bavil. S velkou pravděpodobností jsem tehdy taky prolustrovala klubový blog, abych se podívala, co na něm vlastně všechno je. A bezpochyby jsem si hned vylepila klubovou ikonku.

A pamatuješ si, proč jsi do KS chtěla? Případně co jsi jako důvod napsala do přihlášky?
Myslím, že mě bavil prostě ten nápad, klub, kde nejde o to, jestli fotíš nebo umíš něco jiného kreativního (běžného), ale jestli umíš unikat do snových fantasií. Být hrdý na to, že jsi snílek a že se umíš ponořit do knihy nebo filmu tak, že se vynoříš o týden později a nevíš, kde jsi a jak ses tam dostal. Že máš nějaké napojení na "trochu jiný" svět než je ten šedivě nudný "reálný". Určitě se mi taky líbil design a názvy rubrik a vůbec ten koncept. To je taky nevídané.

Nu, já jsem trochu zapátrala a objevila jsem zajímavou věc. Nejenomže jsi na Planetě Snílků starousedlíkem, ale také jsi byla jednohlasně schváleným občanem. Ostatně zde je celý přepis Tvého přijímacího řízení:

Pátá vzducholoď - 9. 1. 2011



 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 m. m. | Web | 26. prosince 2014 v 19:30 | Reagovat

Ježišmarja, vono to má tři díly :D Měly jsme to nějak "redakčně" zkrátit :)

2 Dragilia Dragilia | E-mail | Web | 27. prosince 2014 v 16:41 | Reagovat

[1]: Jaképak redakční krácení! To bychom pak o něco přišli. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama