Principia - Nočný Splín

29. dubna 2014 v 5:00 | Dragilia |  Principia
Už se v knihovně téměř začínal usazovat prach, když ho náhle rozvířila další návštěvnice.
Tou nebojácnou duší se ukázala býti Elizabeth.
A co víc - přinesla s sebou ukázku svého umění.

Vypravíme se s ní do říše Poezie. Konkrétně na rozhraní kraje Volných veršů a Smutných básní.

Tak co, těšíte se?



Nočný Splín

Všade prázdno
holé steny a ani to málo
čo mám
čo držím v rukách roztrasených
mi nechcú nechať.

Všade ticho
ktoré hučí v ušiach
ako hluk nejakého blázna
v mojej hlave.

A nočný splín
v mlhách padá na moje viečka
a ako slzy našli si cestu
k zemi.

A keď sny
mlčky odišli v diaľ
nechali ma v hluku
bláznovho náreku
(Tak mlč!)
blúdiť v bludisku stratených.

Nočný splín
ma nechal v kúte sedieť
keď svetlo celkom zaniklo v tme
Kam ísť?
Som stratená
a on neprestane nariekať
v objatí vína.

Taký býva
môj nočný splín.


Jak na vás dílo působí?

Kdo další doplní řady odvážných a pokousí se zaplnit nikdy nekončící regály knihovny?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 maglaiz maglaiz | E-mail | Web | 29. dubna 2014 v 8:04 | Reagovat

V zajetí spleenových muk
i já vyji na měsíc
V odpověď jen srdce tluk
a já chci přesto víc

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama