Iluze pro Serafína

Pátek v 19:29 | Maglaiz |  Imaginarius
"Jen dvě věci jsou nekonečné - vesmír a lidská hloupost. Tím prvním si ovšem nejsem tak jist."
Albert Einstein


[]


Namísto příběhu přichází žádost doplněna o možnost vyhrát hnedle několik blýskavých bludišťáků. Jakpak si představujete Chilias? Jaké má oči? Vlasy? Nos? Ústa? Pište dolů do komentářů, nebo sepisujte své články a jen mi dejte vědět, třeba na Facebooku.

Odměna pro nedostatek zájmu je zvýšena na 5 bludišťáků (platí i pro předchozí příspěvky do výzvy) a výzva pokračuje ještě další týden.

 

Kontrola šedesátá sedmá

Středa v 21:55 | M. Phoenix |  Repetitio
Milé čínské lucerničky,

počasí kolísá a člověk pomalu neví, co na sebe, když je ráno osm stupňů a v poledne dvacet. Co ale víme, je, že se blíží jeden z nejlepších svátků v roce - Halloween - a že na internet se řítí vlna podzimně laděných fotek plných barevného listí, svetrů, šál a hrnků s horkým nápojem. Tak si k němu počtěte třeba v naší rubrice výběrů zajímavých článků, popusťte uzdu fantazii s kapitánem Imaginariem nebo vyražte na lov dračích indicií do naší knihovny.

A nebo se třeba jen podívejte, komu se u nás jak bloguje a komu se co děje v životě. Tak.

S pozdraveM.

Iluze pro Wenceslaua

30. září 2018 v 20:13 | Maglaiz |  Imaginarius
Svatý Václav víno chrání, po něm bude vinobraní.
pranostika


[]



Namísto příběhu přichází žádost doplněna o možnost vyhrát hnedle několik blýskavých bludišťáků. Jakpak si představujete Chilias? Jaké má oči? Vlasy? Nos? Ústa? Pište dolů do komentářů, nebo sepisujte své články a jen mi dejte vědět, třeba na Facebooku.


 


Principia - Čtyřicátá pátá výprava

25. září 2018 v 22:13 | Dragilia |  Principia
Milí Snílkové,

musím se přiznat, že na Principijskou knihovnu pomalu, ale jistě, přicházejí temné časy. Od října mi začínají galeje. Pokusím se nějaké indicie sehnat s předstihem, ale nejsem si úplně jistá, jak to (ne)budu zvládat.

Proto vás prosím, mějte s Dračími výpravami i případnými výpadky funkce knihovny strpení. Protože já se vrátím!

Kdyby se někomu z vás zachtělo podat pomocnou ruku v podobě předpřipravených indicií, vaše pomoc bude více než vítána.

Dnes si trubadúři pěkně zadují. Oslavných fanfár se dočkají:

Veruce, Alissa, Illienel a Holoubek


A protože minulá hádanka obsahovala možnost získání dračího vajíčka, rozezní se trubky i podruhé. Pro:

Veruci, Alissu, Illienel a Holoubka


Iluze pro Mirelu

21. září 2018 v 17:00 | Maglaiz |  Imaginarius
Po svatém Matouši čepici na uši.
pranostika





"Sím, asi jsme něco zaslechli!" zapískal jeden vojín ze zaječí Sedmé roty.
Chilias se zablyštilo v očích a skrze semknuté zuby zasyčela: "Šargarepo."
O půl ucha vyšší zajíc, než byli ostatní, se napřímil a parádním pochodem přišel k dívce, přičemž se mu chvěl čumáček. Beze slova zasalutoval.
Velitelka svraštila obočí, dala si ruce v bok a autoritativně zahřímala: "Do Orthovy zadnice! Takhle se vojín hlásí svému velícímu?! Máte z prdele kliku, že každá další packa dobrá a váš tatík je náš nejlepší muž, jinak byste s celou tou svou bandou smrděl v tý podělaný zaječí školce doteď, poručíku!"
"Aj do rice!" zvolal Ole Jmazal, neb na něj Chiliasino "podání si" poručíka udělalo dojem.
"Jsme si toho plně vědomi, madam. Už se to nebude opakovat," řekl Šargarepa, srazil paty k sobě a opravil hlášení podřízeného. "Poslušně hlásím, že jsme při plnění rozkazu, tedy budování tunelu..." svěsil uši, jelikož si uvědomil, že to, co se chystá říct, nebude odpovídat předpisům, ovšem jinak to říci nemohl, a tak ještě stáhl hlavu mezi ramena a polohlasně dořekl, "...něco zaslechli." Zavřel oči v očekávání dalších invektiv či snad i exekuce.
"Co konkrétně to něco je?" optal se klidně kapitán Imaginarius ve snaze předejít dalšímu ponižování mláďat.
Chilias dále rudla, ovšem nijak nereagovala.
Zajíček Šargarepa nevěřícně otevřel očka, čumáček se mu sice stále chvěl, ale narovnal se a uši už opět byly plně v pozoru. Imaginarius musel svou otázku zopakovat a pokleknout, protože zajíček mlčel a jen těkal očkama z něho na Chilias a zpět.
"Abych pravdu řekl," osmělil se poručík, dívaje se kapitánovi do očí jen s mírně zakloněnou hlavou, "nemůžeme se shodnout. Většina by řekla, že je to voda, ale třeba vojín Möhre má nejdelší uši a prý slyší i dva hlasy. A prý by na to vsadil obě uši, přesněji řečeno, ať mu je ufiknou, esli kecá, že jeden z těch hlasů je tatínkův."




Interestio pro prozáření pošmourných dnů

13. září 2018 v 11:35 |  Interestio
Milí snílci a milé snílčice,

od posledního Interestia vám na blozích přibylo tolik zajímavých článků, že bychom sem nejraději vypsaly všechny. Ale to by se tomu pak nedalo říkat výběr. Doufáme, že se vám tedy ten dnešní bude líbit a že si jím třeba zpříjemníte některé pošmourné dopoledne či odpoledne a že z něj načerpáte trochu energie, inspirace či vědomí, že naopak vůbec nevadí, že teď zrovna nemáte ani jedno, protože takové dny má někdy každý. Nebo měsíce.

Snílci sobě! Hlavně se o sebe hezky starejte, mějte se rádi a mějte se famfárově.


Kontrola šedesátá šestá

2. září 2018 v 17:32 | M. Phoenix |  Repetitio
Milá luční kvítka,

nevím, jak vás, ale mě letošní léto nějak spolklo a veškerá blogová aktivita dostala pořádně nafrak, obzvlášť tedy ta klubová. Spousta času stráveného offline a spousta starostí způsobily, že jsem se nějak zapomněla. Ale však já to zase doženu.

Začněme třeba novým Repetitiem, neb tam mám z minula nějaké nedořešenosti a jsem sama zvědavá, co se změnilo, zdali vůbec něco. Tak jdeme na to, ne?

S pozdraveM.

Principia - Čtyřicátá čtvrtá výprava

28. srpna 2018 v 22:43 | Dragilia |  Principia
Mílí Snílkové,

poslední úterý v měsíci se opět přihlásilo o slovo. Pro středoškoláky (a učitele) je to pravděpodobně i poslední úterý před zahájením nového školního roku. (Já vím, jsem teď pěkně protivná, že to připomínám...) Nicméně doufám, že alespoň další dávka dračích indicií trochu vylepší náladu. :-)
(Tímto se omlouvám všem, kteří se do školních lavic či za katedru těší, že takhle ošklivě předjímám. 0:-) )


Trubky dneska zazní pouze čtyřikrát. Bohužel pátý trylek utekl o vlásek kvůli malé záměně hry, která byla z pera jiného velikána. (:-( Škoda, hadačku ale i tak draci s velkou radostí vítají mezi knihovní regály.)
Gratulace dnes patří:

Alisse, Holoubkovi, Maglaiz a Illienel


Principia - Čtyřicátá třetí výprava

31. července 2018 v 19:44 | Dragilia |  Principia
Milí Snílkové,

doufám, že vás horka ještě neumořila a pokud nemůžete tyto parné dny trávit u vody, máte k dispozici alespoň místnosti příjemné teploty (například sklepy). :-)


Fanfáry dnes zazní načtyřikrát. Pro:

Alissu, Maglaiz, Illienel a Holoubka


Iluze pro Dalidu

21. července 2018 v 23:21 | Maglaiz |  Imaginarius
"Na svatého Praxeda mlha zrána k zemi usedá."
pranostika





"Sím, asi jsme něco zaslechli!" zapískal jeden vojín ze zaječí Sedmé roty.

* * *


Tmou zaznělo bolestné a zároveň slastné povzdechnutí. Panebože! Na co vy hned nemyslíte! To byste museli otevřít oči, abyste věděli, kdo a proč si takto povzdechl. Zajisté, že je to náš zajda. Na čem že to sedí? Inu, ono se to těžko popisuje. Nacházíme se ve velice prostorné jeskyni, kterou protéká potůček z malé skalní průrvy, kterou by se mohlo protáhnout akorát tak batole. Zurčící voda z podzemí se vlévá do a opět vylévá z malého, řekli bychom přírodního, kamenného bazénku, a tato voda z oné nádrže pospíchá dál do hlubin spletitého bludiště komor s pastmi.
K Paschovi cupitá vetchý stařeček, konečně si ho můžeme prohlédnout, ale nevím, nevím, jestli nebylo lepší, že jsme jej neviděli. Stařeček je to vetchý, svrasklý až olezlý a již dlouho nepoznal blahodárný účinek nůžek a břitvy, což má za následek, že jeho potrhaný šat byl přepásán mohutným copem bílých vlasů a vousů a pomalu již růst tohoto keratinu zakládal na šerpu. V kostnatých, vyzáblých prstech tento mužík křečovitě svíral misku s podivně páchnoucí tekutinou.
"Odpusť, příteli. Již dlouho ke mně nikdo nezavítal, a tak jsem jaksi pozapomněl rozestavění trysek. Přece jen je to dvacet let od dostavění tohoto skvostu. Na, napij se, to ti uleví," pronesl a podával Paschovi misku.
Zajda tedy spokojeně seděl na okraji bazénku máčeje si sedací svalstvo a nedůvěřivě přijal nabízené občerstvení. Čumák mu jen kmital pod náporem odéru řinoucího se z misky. "Ssmrdí to, jako by to uš někdo měl a rychle to frátil," jeden pohled na žlutozelenou, dá se tomu vůbec říkat voda?, stačil, aby dodal " a tsaky to tak vypadá."
"Jen se neostýchej, příteli, jsou v tom samé dobré věci."
"O tsom ssilně pochybuju," oznámil velikonoční zajíc, zhluboka se nadechl a napil se. Ačkoliv vůle byla pevná, žaludek byl silnější, a tak skončil obsah misky opět v misce. "Zselený na tebe, dědku! Vždyť to tak i chutná!" zaprskal se zježeným hřbetem.



Kam dál