Kontrola šedesátá pátá

29. června 2018 v 15:31 | M. Phoenix |  Repetitio
Milí hrníčkové s kávou či čajem,

Když má člověk jednou zpoždění, tak mu pak při dalším vydání připadá, že přišlo nějak rychle. Ale je to tak, už je tu zase Repetitio.

Škola vám, děti, skončila! Máte radost? A jak se to líbí dospělákům? A co plány na prázdniny? Pochlubte se nám!

My už se těšíme na záplavu prázdninových článků. Když nám pošlete nějaký zajímavý, třeba se objeví v příštím Interestiu.

Ale teď už si dáme dnešní hříšníky. Nebo hodné snílky? To uvidíme.

S pozdraveM.
 

O pomoc nás nežádali - Alissa

12. června 2018 v 20:22 | Dragilia |  Principia
Milí Snílkové,

vyhlížíte zvědavě slíbený článek v knihovně? Vyhlížíte správně. :-)


Dnes mám tu milou povinnost vám představit jednu psavou Snílku:

Alissu


Iluze pro Medarda

8. června 2018 v 21:12 | Maglaiz |  Imaginarius
"Kdo na Medarda zasívá, hojnost lnu a zelí mívá."
pranostika


[]



Vy jste vůbec necvičili! Vždyť nám to trvalo celé týdny. Žádné výmluvy a tiše, myslím, že už za tímhle rohem je náš hrdina.
"Ehm... takže ještě jednou. Prorazíme tunel," ozval se nám velmi známý hluboký hlas.
"Ano," odvětil sametový alt nepatřící nikomu jinému než samotné vůdkyni odbojné bandy.
"Vstoupíme do tunelu," pokračoval Arcturus.
"Ano."
"A co potom?"
"Co co potom?"
"Co budeme dělat? Co se stane?"
"Dobré otázky," uznala Chilias.
"A? Odpovědi zní?"
"To nebyly řečnické otázky?" podivila se.
"Kapitáne, muži by rádi něco věděli," prohlásil zároveň se scvaknutím podpatků pobočník Hernajs. Nečekal na vyzvání kapitána a spustil: "Proč jim pomáháme? Máme přece jiný úkol. Musíme najít loď, opravit ji a odletět pryč. Co je nám po jejich problémech? Je to zbytečné ohrožování životů posádky. Sám víte, že ani ona neví, co tam na nás čeká."
Zatímco Chilias vyprskla smíchy, Imaginarius překvapeně zamrkal, zkroutil mezi ukazovákem a palcem pravé ruky koneček tmavého kníru a po krátkém rozvažování, v němž si potvrdil, že pravdu nelze říci a zcela lhát by bylo ošemetné vzhledem k přítomnosti zainteresované osoby, spustil "Pane Probrose," leč byl okamžitě přerušen.
"Probrosus, je to nesklonné, hernajs." Zde si dovolíme učiniti odbočku, jelikož text, v němž bylo vše osvětleno záhadně zmizel. Dvojčata Hernajs a Kurňajs se ve skutečnosti jmenovali Helmbrecht a Cmrndoš Probosusovi, ovšem jejich vzhled a záliba užívat oněch klecích slůvek posádku donutila si je přejmenovat pro čistě praktický účel.
"Pane Probrosus, muž či lépe řečeno zajíc jest uvězněn za těmito zdmi kvůli nám. Je naší svatou povinností mu oplatit jeho pomoc při našem útěku. Kromě toho jistě vám, rytíři a gentlemanovi, nemusím vysvětlovat nepsanou poučku o dámě v nesnázích."
Hernajs sice chtěl úštěpačně namítnout, že to v kalhotách s bambitkou a šavlí za pasem a nadávající svým mužům hůře než ten náš trpajzlík nelze vydávat za dámu ani v hanbinci, ovšem při pohledu na dívčin prst spočívajícím na spoušti bambitky si to rychle rozmyslel, srazil podpatky a odešel do hlubin hloučku Imaginariovy posádky.
"Sím, asi jsme něco zaslechli!" zapískal jeden vojín ze zaječí Sedmé roty


 


Kontrola šedesátá čtvrtá

7. června 2018 v 21:22 | M. Phoenix |  Repetitio
Milí červnoví červánci!

Se zpožděním, ale přeci sedám k napsání dalšího dílu Repetitia. Doufám, že si užíváte jaro! Takové počasí si zaslouží spoustu venkovních aktivit a co nejmíň počítačování.

Kdybyste nevěděli, kam se jít vyvenčit, dovolím si malou reklamu (no dobře, velkou, ale snad si to po těch letech oddané péče :D zasloužím!) a nasměruji vás na Instagram, kde třeba já osobně sdílím nejednu kulišárnu, co se dá v tom pěkném počasí provádět a kam vyrazit. Ale existují samozřejmě i jiné stránky více na podobné tipy zaměřené, třeba jako Kam v Praze (to je ovšem zaměřené hodně na gastro), a nebo vůbec nejlepší na Youtube - Honest Guide. Honza a Janek znají spoustu zajímavých míst nejen v Praze.

A teď už dost těch reklam a honem do práce.

S pozdraveM.

Principia - Čtyřicátá druhá výprava

5. června 2018 v 18:00 | Dragilia |  Principia
Milí Snílkové,

i když se zpožděním, opět se ozýváme z knihovny. Minulé úterý jsem doháněla poslední resty před zkouškou, takže jsem ani nedala vědět, že se ozvu až první týden v červnu. Za což se velice omlouvám všem, kteří netrpělivě vyhlíželi další výpravu.

Mám pro vás ale jednu dobrou zprávu - díky Alisse se můžete těšit na příspěvek z knihovny i příští týden? S čím to bude? Však uvidíte. :-)


Fanfára dnes opět zazní natřikrát. Pro koho? Přeci pro:

Illienel, Alissu a Holoubka


Kontrola šedesátá třetí

1. května 2018 v 19:11 | M. Phoenix |  Repetitio
Milá májová poupátka!

To jaro je letos takové pěkné a teplé, člověku se ani nechce sedět u počítače, co? Ale pro případ, že byste se chtěli zchladit a na chvilku se poohlédnout, zdali je mezi snílky všechno tak, jak má, tu máme nové Repetitio. A dejte si k němu třeba bezinkovou limonádu a pusťte si God is An Astronaut. <3 8)

S pozdraveM.

Principia - Čtyřicátá první výprava

17. dubna 2018 v 22:09 | Dragilia |  Principia
Milí Snílkové,

knihovnice konečně přemohla obludy, které se ji po dlouhé týdny pokoušely udolat, pohnula pohořími studijních materiálů a konečně je zpět. S připálenými vlasy, strhaným výrazem ve tváři, ale hlavně s novými indiciemi. :-)

Ale hezky popořádku. Nejprve zazní fanfáry pro hloubavé Snílky. Konkrétně pro:

Illienel, Holoubka a Allisu


(Poslední jmenované se tímto hluboce omlouvám za zkomolení jejícho jména v minulé výpravě - již je vše (snad) opraveno.)

Iluze pro Alešku

13. dubna 2018 v 19:11 | Maglaiz |  Imaginarius
"Když se ozve v dubnu hrom, chyť si kámen nebo strom."
pranostika





Zanechme nyní ty dva svému osudu a ptejme se, co je s kapitánem, posádkou Aberratio a s Chilias a její bandou. Kampak se nám ti čerchmanti schovali? Neschovali, děti, umř... Oh, pardon, špatný scénář.
Vraťme se tedy do Chiliasina úkrytu. Ale co to? Ani živáčka. Jen... jen v jedné chodbě se objevil nový tunel. Tunel, spíše tunýlek, jelikož člověk s výškou nad 155 centimetrů, a tomu se nedá říkat výška, musel již notně ohnout krční páteř, neřku-li již hřbet, aby vůbec mohl vejít dovnitř bez úrazu hlavy. Než vstoupíme do tunýlku, přiložme dlaň k uchu a naslouchejme. Slyšíte? Z dáli se ozývá slabounké zlověstné dunění. Ach, nesnáším tohle trapné napínání a nahánění počtu slov, přičemž je evidentní, že na konci bude to, o čem se hovořilo před tím. Proto tedy neváhejme a rychle poběžme, protože podle síly zvuku je to pěkný kus daleko. Jak vás znám, určitě nám to bude trvat celý týden, než doběhneme k cíli. Měli byste víc sportovat.


Téma týdne 14 - Beránek

30. března 2018 v 17:36 | Maglaiz |  Téma týdne

Pilný Snílek

Žel žádný

Iluze pro Slavomila

29. března 2018 v 19:57 | Maglaiz |  Imaginarius
"Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!"






"Hodně citlivé zařízení. Docela bych rád poznal tu chytrou hlavu, která to zkonstruovala," zabručel přes své hlodáky pochvalně velikonoční zajda.
"Tvé přání budiž ti splněno," náhle z druhé strany oné ohnivé místnosti zaskřehotal cizí hlas.
Na okamžik se Paschovi leknutím zastavilo srdce. Nastražil své dlouhé uši a baterkou zamířil k místu, odkud hlas zazněl. Byl tam jen další vchod patrně vedoucí do další zpropadené pasti, ovšem to Pascha jen odhadoval. Tma. Nikde nikdo. Nikdo a nic. Jen já a tma. Zajíc nespokojeně zamlaskal. Dostal neodbytnou chuť něco ohlodat. A rozžvýkat. To se mu vždycky myslelo lépe a zvláště teď by potřeboval veškerý svůj fištrón, když se zdá, že začíná mít slyšiny. Svěsil ruku třímající baterku, jejíž světlo nyní ozařovalo zajdovy chlupaté zadní nohy.
"Prober se, seš tu ssám," zavelel.
"Dovolil bych si odporovat, příteli," ozvalo se opět skřehotání. Reflex Paschově ruce zavelel namířit na totéž místo kuželem světla, už už se blížil, když tu... "Ne! Nemiř na mě!" Zajíc ztuhl a světlo se zastavilo přibližně ve výši jedné stopy. Z míst, kde již baterka svými silami a žádost toho hlasu nedovolily vnést poznání, visely nedbale navrstevné cáry hadrů, z nichž jakoby náhle vyrůstaly vrásčité vetché zablácené nohy.
Velikonoční zajda nevěřil vlastním očím, nakonec se však rozhodl, že přistoupí alespoň na chvíli na svou psychologickou hru, tedy alespoň do chvíle, dokud nebude nebezpečná, a optal se své halucinace: "Tso jsi sakra zač?"
"Na filosofické otázky není čas. Ach, tak," dovtípil se tajemný hlas, "Jsem ten, koho jsi chtěl poznat."


Kam dál